Nejstarší známou verzi písničky, jejíž autor zůstane zřejmě navždy zahalen mlhou tajemství, interpretovala countryová pionýrka Eva Davisová. Právě ona, spolu se svou kamarádkou Aunt Samanthou Bumgarnerovou, v dubnu 1924 (tedy ještě dříve, než vznikly první desky skupiny Carter Family) pořídila ve studiu newyorské společnosti Columbia úplně první countryovou nahrávku. Rodina Carterových (z níž mimochodem pocházela žena Johnnyho Cashe June Carterová) se však nenechala zahanbit a v roce 1928 nahrála další verzi. Historka o Johnu Hardym patřila také k parádním číslům Huddieho Ledbettera, zvaného Leadbelly. Ten písničku zpíval od 30. let, a to jak s kytarou, tak s tahací harmonikou.
Melodie, kterou známe z podání tuzemských Greenhornů, se už od původního nápěvu dost liší, to je však ostatně případ spousty starých skladeb.
S českým textem Jiřího Valji z roku 1961, v podání Greenhornů ji najdeme na CD: Greenhorns 50 x 30 Let Greenhorns 1965-1995 (1995), Greenhorns - Zlatá éra 1967-1974 (3CD) (2007), Písně amerického západu (1994), Greenhorns - Když Pepa Šimek hrál (2001)
Zde je tip na basový doprovod k této písni.