Nejste přihlášen.Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
Od května 2025 fŕum zanikne
VZHLEDEM K ROSTOUCÍM CENÁM ZA WEBHOSTINK NEBUDU NADÁLE FÓRUM PROVOZOVAT A BASAPRORADOST ZHRUBA V KVĚTNU 2025 ZANIKNE. DĚKUJI ZA POCHOPENÍ
Fórum je nekomerční, přihlášení a přístup k notám zadarmo. Případné odkazy na jiné stránky či obchody jsou jen projevy spokojenosti. Přístup ke skladbám v jiných formátech a bez vodoznaku jen pro registrované
Veškerá zde zveřejněná díla jsou případně citace původních děl, nejsou určena k dalšímu šíření či jakékoli jiné publikaci a jsou určena pouze pro studijní účely především obce amatérské
Na rozdíl od jiných hrdinů starých písniček, u Johna Hardyho nemusíme bádat, zda opravdu žil, jelikož s jistotou víme, že zemřel. Skončil na šibenici, konkrétně 19. ledna 1894 ve městě Welch (McDowell County, Západní Virginie). Z dochované fotografie, pořízené těsně před jeho oběšením, je patrné, že měl černou pleť. 12. října 1893 byl do deníku Wheeling Daily Register, jenž vycházel v někdejším hlavním městě západní Virginie, zaslán od soudu v McDowellově okrese telegram tohoto znění: „Dnes ráno v 8 hodin dospěl soud v případu Stát versus John Hardy (barevný) k verdiktu, že obžalovaný je vinen vraždou prvního stupně, které se dopustil na Thomasi Drewsovi (barevný) v Eckmanu zde v okrese v lednu minulého roku. Ke konfiktu došlo kvůli hře v kostky a jednalo se o chladnokrevný zločin. A zde je druhý tip na basový doprovod k této písni.
Nejstarší známou verzi písničky, jejíž autor zůstane zřejmě navždy zahalen mlhou tajemství, interpretovala countryová pionýrka Eva Davisová. Právě ona, spolu se svou kamarádkou Aunt Samanthou Bumgarnerovou, v dubnu 1924 (tedy ještě dříve, než vznikly první desky skupiny Carter Family) pořídila ve studiu newyorské společnosti Columbia úplně první countryovou nahrávku. Rodina Carterových (z níž mimochodem pocházela žena Johnnyho Cashe June Carterová) se však nenechala zahanbit a v roce 1928 nahrála další verzi. Historka o Johnu Hardym patřila také k parádním číslům Huddieho Ledbettera, zvaného Leadbelly. Ten písničku zpíval od 30. let, a to jak s kytarou, tak s tahací harmonikou. Melodie, kterou známe z podání tuzemských Greenhornů, se už od původního nápěvu dost liší, to je však ostatně případ spousty starých skladeb. S českým textem Jiřího Valji z roku 1961, v podání Greenhornů ji najdeme na CD: Greenhorns 50 x 30 Let Greenhorns 1965-1995 (1995), Greenhorns - Zlatá éra 1967-1974 (3CD) (2007), Písně amerického západu (1994), Greenhorns - Když Pepa Šimek hrál (2001) Zde je tip na basový doprovod k této písni.